Nález trhliny menisku dokáže člověka znejistit. Zvlášť když koleno bolí, otéká a omezuje věci, které do té doby fungovaly bez přemýšlení. Najednou potřebujete vědět, jestli můžete cvičit, zda se vrátíte ke sportu a jestli vás čeká operace.
U degenerativních trhlin menisku je rehabilitace zpravidla první volbou. Dobře může fungovat také u některých úrazových trhlin. Rozhodující je správně posoudit konkrétní poranění a průběžně sledovat, jak koleno na léčbu reaguje. Tento přístup podporují také mezinárodní doporučení pro rehabilitaci menisku publikovaná v roce 2025.
Téma menisků je mi osobně velmi blízké. Ve své praxi jsem vedl rehabilitaci několika klientů s konzervativně řešenými trhlinami a mám s tímto postupem velmi pozitivní zkušenosti. Jak u sportovců, tak u lidí, kteří pravidelně nesportují a chtějí hlavně zvládat práci, procházky nebo schody bez obtíží.
Zároveň mám zkušenosti s desítkami případů po operacích menisku. Právě zkušenost s oběma cestami považuji za důležitou. Když s klientem řeším další postup, zajímá mě jeho konkrétní koleno, dosavadní vývoj a to, k čemu se potřebuje vrátit.
Pod označením „poraněný meniskus“ se mohou skrývat dost rozdílné situace. V každém koleni máme dva menisky, které pomáhají rozkládat zatížení mezi stehenní a holenní kostí a přispívají ke stabilitě kloubu. Pro rozhodování o léčbě je užitečné rozlišit dvě základní skupiny:
- Traumatické trhliny vznikají při konkrétním úrazu, například při prudkém otočení na zatížené noze. Často se s nimi setkáváme u sportovců a mladších aktivních lidí. Mohou být spojené i s poraněním vazů.
- Degenerativní trhliny souvisejí s postupnými změnami menisku. Častější jsou ve středním a vyšším věku a mohou vzniknout bez výrazného úrazu. Někdy se objevují společně s artrózou kolene.
Věk je ale jen jedna část celého obrazu. I starší člověk může utrpět úrazovou trhlinu. Podstatný je způsob vzniku, charakter poškození a stav celého kolene. Více o typech poranění menisku – AAOS.
Ortopedické vyšetření má při rozhodování o léčbě zásadní význam. Potřebujeme posoudit rozsah a lokalizaci poškození, případné přidružené poranění a také to, jestli nález odpovídá obtížím člověka.
Ortoped při podezření na poranění menisku často doplňuje magnetickou rezonanci, tedy MRI. Zejména po úrazu pomáhá upřesnit podobu trhliny a zhodnotit další struktury v koleni. Pro diagnostiku akutických úrazových trhlin ji jako preferované zobrazovací vyšetření doporučuje také AAOS.
MRI ale není automaticky nutná u každého podezření na degenerativní trhlinu. Takové nálezy jsou poměrně časté a nemusí být hlavním zdrojem bolesti. Lékař proto zvažuje, zda vyšetření skutečně pomůže rozhodnout o dalším postupu. U části lidí lze začít vhodnou konzervativní péči bez čekání na MRI. Doporučení k využití MRI při podezření na poranění menisku.
Pro mě jako fyzioterapeuta je spolupráce s ortopedem důležitá právě kvůli těmto rozdílům. Potřebuji vědět, s čím pracujeme a jaká omezení máme respektovat.
Největší oporu ve studiích má konzervativní léčba degenerativních trhlin. Pokud koleno není skutečně mechanicky zablokované a nález nevyžaduje jiný postup, obvykle dává smysl začít cílenou rehabilitací a úpravou zatížení.
U vybraných úrazových trhlin může být tento postup vhodný také. Tam je zvlášť důležité včas posoudit, zda nejde o poranění, u kterého by bylo výhodnější časné sešití.
Výsledky výzkumu je přitom potřeba číst přesně. Následující studie porovnávaly rehabilitaci s odstraněním části menisku, tedy parciální menisektomií. Jejich závěry nelze automaticky přenášet na sešití čerstvé trhliny.
- ESCAPE: výsledky po pěti letech. Studie zahrnovala 321 lidí ve věku 45–70 let s degenerativní trhlinou menisku. Cvičební fyzioterapie nebyla z hlediska funkce kolene klinicky horší než operace. Přibližně 32 % lidí původně zařazených do rehabilitační skupiny během sledování podstoupilo dodatečnou operaci. Výsledky tedy podporují zahájení léčby rehabilitací s možností další postup podle potřeby změnit. Studie ESCAPE, 2022.
- OMEX: výsledky po deseti letech. U 140 pacientů s degenerativní trhlinou a žádnou nebo jen minimální artrózou na rentgenu vědci porovnávali operaci s dvanáctitýdenním cvičebním programem. Ani po deseti letech nezjistili klinicky významný rozdíl v bolesti a funkci kolene mezi skupinami. Obě se oproti začátku zlepšily. Desetileté sledování studie OMEX, 2025.
- STARR: mladší lidé s úrazovou trhlinou. Tato studie sledovala 100 pacientů ve věku 18–45 let. Po dvou letech nebyla časná parciální menisektomie lepší než fyzioterapie s možností pozdější operace. V rehabilitační skupině nakonec podstoupilo operaci 41 % lidí; 59 % ji během sledování nepodstoupilo. Do studie ale nebyli zařazeni pacienti se zablokovaným kolenem ani s trhlinami vyhodnocenými na MRI jako vhodné k sešití. Studie STARR, 2022.
Z těchto výsledků si do praxe beru hlavně to, že u vhodně vybraného člověka má rehabilitace smysl jako plnohodnotná léčba. Součástí takového rozhodnutí má být i domluva, kdy stav znovu zhodnotíme a za jakých okolností budeme postup měnit.
U degenerativních trhlin doporučení obvykle počítají s přibližně třemi až šesti měsíci konzervativní léčby před případným zvažováním operace. Po celou dobu je ovšem potřeba sledovat vývoj. Výrazné zhoršení nebo nová blokáda kolene jsou důvodem k dřívější kontrole. Mezinárodní konsenzus o konzervativní léčbě menisku.
S vhodně zvolenou terapií můžeme často začít už od počátku obtíží. Po úvodním zhodnocení řešíme bolest, otok a přiměřené zatěžování. Podle nálezu postupně pracujeme na rozsahu pohybu, síle svalů kolem kolene a kyčle i na jistotě při pohybu.
Ve své praxi při konzervativní léčbě sleduji několik věcí současně: jak koleno otéká, co vyvolává bolest, jak člověk chodí, jakou má sílu a jak zvládá běžnou denní zátěž. Podle toho sestavujeme plán. U někoho zpočátku potřebujeme především zklidnit podrážděné koleno a upravit chůzi. U jiného už můžeme výrazněji pracovat na síle a návratu ke sportu.
Velkou roli tu má load management, tedy řízení zátěže. V praxi jde o velmi konkrétní rozhodování: kolik toho koleno aktuálně zvládne, jakou aktivitu zvolit, jak často ji opakovat a kdy přidat.
Do celkové zátěže patří cvičení, ale také práce, schody, procházky nebo trénink. Klient může mít dobře nastavený cvičební program, a přesto koleno přetěžovat tím, co se děje po zbytek dne. Proto se při kontrolách ptám i na běžný režim.
Zajímá mě reakce během pohybu, v dalších hodinách i následující den. Pokud se objeví nezvyklý otok, větší bolest, zhoršení chůze nebo menší rozsah pohybu, potřebuji o tom vědět. Podle situace upravíme objem zátěže, intenzitu, rozsah konkrétního cviku nebo čas na zotavení. Někdy je potřeba také opětovná kontrola u ortopeda.
Právě proto je pro mě důležitý průběžný kontakt s klientem. Plán musí reagovat na to, jak se koleno skutečně chová.
Domácí cvičení má v léčbě své pevné místo, mělo by ale vycházet z odborného vyšetření a domluveného postupu. Chci, aby klient věděl, co má dělat, proč to dělá a při jaké reakci se má ozvat.
Samotný nález „trhlina menisku“ nestačí k bezpečnému výběru univerzální sestavy z internetu. Lišit se může poloha a typ trhliny, stav chrupavky a vazů, otok, síla i dosavadní zatížení. Stejně tak se liší nároky člověka, který se vrací k fotbalu, a člověka, který potřebuje zvládnout směnu v práci.
Pozitivní zkušenosti s konzervativní léčbou mám v obou těchto skupinách. Radost mi dělá, když se klient postupně přestává při každém kroku hlídat a zase zvládá činnosti, kvůli kterým přišel. Výsledek přitom hodnotíme podle obtíží a fungování kolene. Samotné zlepšení ještě neprokazuje, že se trhlina anatomicky zahojila.
Operace má své místo zejména tehdy, když tomu odpovídá typ poranění a klinický stav. Rychlé ortopedické posouzení vyžaduje především koleno, které se po úrazu zablokuje a nejde narovnat. Může jít o posunutou část menisku vytvářející mechanickou překážku. Takový stav se nemá několik týdnů zkoušet „rozcvičit“. U některých čerstvých trhlin vhodných k sešití je také důležité řešit možnosti operace včas. Doporučení AAOS pro akutická poranění menisku.
K opětovnému zhodnocení s ortopedem patří také přetrvávající bolest, opakované otoky nebo omezení pohybu, které se navzdory dostatečně vedené a upravované rehabilitaci nelepší.
Tady už společně řešíme, zda potíže skutečně vysvětluje meniskus a jestli by konkrétní operace mohla přinést zlepšení. Zejména u degenerativních změn není samotná přetrvávající bolest jistotou, že odstranění části menisku pomůže.
Pokud se k operaci přistoupí, cílem je zachovat co největší množství funkční tkáně. Nejčastěji se rozhoduje mezi dvěma postupy:
- Sutura neboli sešití menisku: poškozená část se opraví a dostane prostor k hojení.
- Parciální menisektomie: odstraní se poškozená část, kterou nelze vhodně zachovat či opravit.
U mladších sportovců je zachování menisku zvlášť důležité, ale možnost sešití závisí především na charakteru trhliny a kvalitě tkáně. Samotný věk ani sportovní úroveň o výkonu nerozhodují. Doporučení AAOS k zachování a opravě menisku.
Po operaci je rehabilitace důležitou součástí návratu k běžné zátěži i sportu. Zkušenosti s desítkami těchto případů jsem získal také během svého působení v profesionálním fotbalovém klubu FC Slovácko, kde jsem se s poraněními menisku setkával napříč klubem.
Postup po sešití se může výrazně lišit od rehabilitace po odstranění části menisku. Respektujeme provedený výkon, pokyny operatéra, hojení a aktuální stav kolene. Konkrétní pooperační postupy přesahují zaměření tohoto článku; jejich individualizaci zdůrazňuje také mezinárodní konsenzus o rehabilitaci po operacích menisku.
Na konzervativní léčbě si cením toho, že může řadě lidí pomoct vrátit se k pohybu bez operace. Ze své praxe s ní mám velmi dobré zkušenosti. Vždy ale potřebuji vědět, že jsme zvolili vhodný postup pro konkrétního člověka a že se koleno vyvíjí žádoucím směrem.
Pokud právě řešíte poranění menisku, vezměte na fyzioterapii zprávu z ortopedie a výsledky vyšetření, které máte k dispozici. V ReMOVE spolu projdeme, co vás omezuje, jak koleno reaguje a k čemu se chcete vrátit. Podle toho nastavíme rehabilitaci i zatížení a domluvíme se, jak budeme její průběh vyhodnocovat.